Skialpový přechod aneb jak jsme hledali sníh

3 denní skialpový přechod



zpět

NÁZEV MISE: HLEDÁNÍ SHĚHU

Kdy že jsme to vyrazili? 20 - 22. 1. 2023

Den 1.

Naši misi jsme zahájili na Hoffmankách u Janských Lázní. Vzhledem ke sněhovým podmínkám, které toto období panovaly, jsme pro výstup byli nuceni zvolit sjezdovku a vlastně po celý den se držet na ušlapaných cestách. Nicméně na vršku Černé hory jsme si dali první prašan a svět byl hned lepší :-)

 

Pokračovali jsme za kamarádem, který provozuje Lyžařskou boudu. Občerstvení bylo opět skvělé a my vyrazili směr Pec pod Sněžkou. Vzali jsme to trochu stranou a zde jsme měli další velký zážitek, protože jsme ve volné přírodě potkali vlka. Je potvrzené z více zdrojů, že se zde pohybuje vlk samotář a my měli tu čest! Odjezd do Pece byl krkolomný, ale nakonec bez větších ztrát na materiálu či sebevědomí jsme dorazili do centra a vydali se na výšlap do prvního bivaku na Boudě pod Sněžkou. Už nás čekala nahřátá sauna, večeře a pivko. Na Boudě pod Sněžkou panuje opravdu domácká atmosféra a opět to bylo naprosto fantastické. Ostatně, jako vždy. Vzhledem k pozdnímu odchodu ke spánku jsme již v noci slyšeli, jak se venku zvedá vítr a čekali jsme,  jak to bude vypadat ráno. Ačkoli předpověď byla vcelku jasná, doufali jsme.


Den 2.

 

Ráno nás čekala nadílka prašanu, silný vítr a báječná snídaně, po které jsme vyrazili již za silného větru směr Modrý Důl. Prošli jsme na Richterovy boudy. I přesto, že byl vítr silný, jsme našli prašan a užili si pár jízd v čerstvém sněhu. Paráda! Pozdní oběd na Výrovce, kde i přes značný provoz jsme se skvěle občerstvili. Rychlá porada a vyrazili jsme směr Luční bouda. Vzhledem k počasí jsme k hřebenům vzhlíželi hodně opatrně. Naše předtuchy se potvrdily. Šli jsme horní tyčovou cestou. Nahoře panovalo opravdu drsné počasí. Vítr a sníh vodorovně, viditelnost velmi špatná. V podstatě nebylo vidět od tyče k tyči. Konstantní vítr s hodnotami přes 45m/s (162 km/h). Ten den měli na Sněžce v maximu 72m/s (259 km/h). Podmínky opravdu nehostinné a představa, že půjdeme přes bílou pláň od Luční na Bílé labe, aniž bychom měli jakýkoliv záchytný bod, mě od dalšího postupu odradila. Zde je důležité připomenout, že tyto cesty z Luční nejsou tyčové, tudíž v takovém počasí jedině s mapou v ruce a to si člověk koleduje o omrzliny. Rozhodnutí se vrátit tedy padlo bez námitek a rozhodli jsme se pro sjezd Dlouhým Dolem do Špindlu. Zde nás čekala kolegyně Lucka, která nás přemístila na Dívčí lávky a my už po svých mohli dojít na další nocleh, Bouda U Bílého Labe.

 

Den 3.

 

Po snídani jsme vyrazili Čertovou strouhou. Přes noc opět přibylo cca 15cm nového sněhu a zase to bylo lepší :-) Cestu jsme šlapali čerstvým sněhem a užívali si báječné přírody. Tentokrát jsme zamířili k Erlebachově boudě, resp. do Resortu Sv. František. Opravdu krásné prostředí na první občerstvovací zastávku a krátkou kontrolou časového harmonogramu. Chtěli jsme dojít ještě kus na hřeben, tedy jsme se vydali přes Petrovu Boudu a Ptačí kameny na Brádlerovy boudy. Vzhledem k přetrvávajícímu silnému větru jsme se rozhodli držet těsně pod hřebenem, kde panovalo mírumilovnější počasí. Podařilo se pár oblouků a na Brádlerkách jsme měli závěrečné občerstvení. Brádlerky mají jednu výhodu. Z vrcholových partii hor se dá dojet až do centra Špindlerova Mlýna, aniž by člověk musel sundat lyže. Tedy paráda. V centru jsme naši výpravu ukončili a vyrazili k autu.

 

Sumář 3 denního přechodu:

celková délka: 55km

nastoupené metry: 2790

počet zážitků: nepočítaně

 

Roman Kubát

© 2024 ProDemoteam.cz s.r.o.