Co nevíme, že víme, abychom lyžovali lépe - část 2

Hraníme, točíme



zpět

Kde není hranění, není zatáčka

 

 Mezi skluznicí a sněhem nevzniká - naštěstí - dostatečné tření, které by při vychýlení špiček lyží z přímé jizdy způsobilo změnu směru. Zatáčení lyží je výsledkem působení odporové síly sněhu, kterou vyvoláváme zahraněním. Není hranění, není oblouk. Ostatně jízda v pluhu je pro začátečníky jednodušší variantou nejen proto, že široká stopa znamená lepší stabilitu, ale také proto, že v přívratném postavení jsou už obě lyže na hranách připravené a budoucí dominantní lyže je navíc natočená do požadovaného směru.

  

  * Dostat lyže na hrany není velká věda. Pokud si umíme dobře stoupnout, jak jsme naznačili v posledním článku, udělá za nás spoustu práce příroda. Tedy to, jak je naše tělo vymyšlené a jaké síly na nás při lyžování působí.  

 

  • Vyzkoušejte si bosí v obýváku udělat pomalu několik kroků. Sledujte, jak se nejprve stavíme spíše na vnější stranu paty, postupně pak přes polštářek pod malíčkem došlápneme i na polštářek pod palcem a jsme na celém chodidle. Klenba při došlapu kolabuje k palcové straně a opora se stává stabilní.

  • Zkuste si doma na boso stoupnout nejprve rovnoměrně na obě chodidla, jako kdybyste jeli na lyžích rovně z kopce. Pak zkuste levou nohu uvolnit a ukročit s ní do strany. Pozorujte, jak reaguje pravé chodidlo, na kterém jsme “zůstali stát”. Dokud znovu nenajdeme oporu o obě nohy, bude mít pravé chodidlo tendenci pohybovat se k palcové straně, přičemž stále zůstává kontakt s podložkou i na patě a malíkovém polštářku. 

K těmto nenápadným pohybům chodidel dochází, pro někoho možná překvapivě, i v pevných lyžařských botách. Když si tedy stoupneme při lyžování např. na pravé chodidlo víc, začne se i pravá lyže naklápět na palcovou hranu. Tedy pokud aktivně nepřesuneme horní polovinu těla nad oporu (stojnou nohu), tím bychom tento přirozený efekt negovali.

*stejné je to mimochodem u nechvalně známých prostocviků typu “letadlo, obě ruce na koleno apod.”, kde také dochází s vykloněním trupu a přesunutím těžiště nad vnější lyži k odhranění, což je opačný výsledek než původní záměr.

 

O tom, že při jízdě a s vhodným timingem můžeme tyto přirozené pohyby snadno využít si řekneme třeba někdy příště.

 

J. Novotný

© 2024 ProDemoteam.cz s.r.o.